|
|
Vliv predace amébami na evoluci virulence lidských patogenních mikroorganismů
Drncová, Eliška ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Konupková, Anežka (oponent)
Améby působí jako jedni z hlavních regulátorů mikrobiálních společenstev, kde v důsledku jejich predace je vyvíjen selekční tlak pro vznik obranných mechanismů k dosažení rezistence. Tato adaptace umožňuje mikroorganismům náhodně infikovat lidský organismus a úspěšně se bránit složkám vrozené imunity, zejména makrofágům, které stejně jako améby jsou fagocytujícími buňkami. Projev virulence u oportunistických patogenů je způsoben konzervovanými drahami makrofágů sloužícím pro degradaci pohlceného materiálu, se kterými se mikroorganismus setkal již u améb. Díky této podobnosti lze využívat améby pro výzkum interakce mezi patogenem a jeho hostitelem, což zahrnuje i výzkum mechanismů virulence mnoha lidských mikrobiálních nákaz. Mezi nejpodrobněji zkoumané organismy, jejichž patogenita je výsledkem dlouhodobé interakce s amébami, patří bakterie Legionella pneumophila a mikroskopická houba Cryptococcus neoformans s velmi odlišnými strategiemi a projevy virulence. Porozumění evolučních souvislostí a výhod, které mikroorganismy získávají během interakce s amébami, nám podává informace o původů virulence oportunistických lidských patogenů.
|
|
|
Regulace virulenčních faktorů u Staphylococcus aureus
Šaňková, Michaela ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Černý, Ondřej (oponent)
Staphylococcus aureus je grampozitivní patogenní bakterie, která reguluje produkci svých virulenčních faktorů v závislosti na měnících se podmínkách vnějšího prostředí. Pro tuto regulaci existuje v buňkách S. aureus složitá regulační síť, jejíž součástí je řada regulačních proteinů, transkripčních faktorů a dvoukomponentních systémů. Jedním z nejdůležitějších regulačních systémů bakterie S. aureus je Agr systém (Accessory gene regulator), který vnímá hustotu své vlastní populace prostřednictvím snímání tzv. quorum-sensing signálu v podobě autoindukujícího peptidu (AIP). Agr systém kóduje globální regulační RNAIII, která následně reguluje expresi cílových virulenčních faktorů, mezi které patří jak povrchové proteiny, tak řada extracelulárních toxinů a enzymů. Na regulaci virulence S. aureus se významně podílí také rodina globálních proteinových regulátorů SarA a transkripční sigma faktor B. Produkce virulenčních faktorů je regulována také v reakci na specifické signály z vnějšího prostředí a to prostřednictvím dvoukomponentních systémů, mezi které se řadí regulátor produkce exoproteinů SaeRS, regulátor autolýzy ArlRS a regulátor respirační odpovědi SrrAB. Klíčová slova: Staphylococcus aureus, virulenční faktory, Agr, quorum-sensing, RNAIII, SarA, SigB
|
|
|
Virulenční faktory Entamoeba histolytica
Novotná, Monika ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Pavla (oponent)
Parazitický prvok Entamoeba histolytica způsobuje střevní onemocnění nazývané měňavková úplavice neboli amébóza, které patří mezi nejzávažnější celosvětová parazitární onemocnění vyskytující se převážně v rozvojových zemích. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o jednotlivých virulenčních faktorech E. histolytica. Jedná se především o adhezivní lektin Gal/GalNAc degradující cysteinové proteázy, fagocytózu apoptických buněk, amebapory tvořící póry v membránách cílových buněk a trogocytózu. Klíčová slova: virulenční faktory, Entamoeba histolytica, parazit, prvok, amébóza, lektin Gal/GalNAc, cysteinové proteázy, fagocytóza, trogocytóza, amebapor
|
|
|
Protilátky proti bakteriálním lektinům jako prostředek prevence plicních infekcí pacientů s cystickou fibrosou
Bolshova, Arina ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibrosa (CF) je genetické onemocnění s autosomálně recesivním typem dědičnosti. Příčinou onemocnění je mutace proteinu CFTR ("cystic fibrosis transmembrane conductance regulator"), který plní funkci kanálu pro chloridové a hydrogenuhličitanové ionty. Tento defekt vede k tvorbě vazkého hlenu v plicích, což způsobuje vznik respiračních obtíží, například, chronických infekcí. Jako profylaktický prostředek pro pacienty je možné využit pasivní imunizaci podáním slepičích protilátek produkovaných proti určitému patogenu. Imunoglobuliny třídy Y přítomné ve vaječných žloutkách dokáží snižovat adhezi bakterií na sliznici dýchacích cest a bránit tak rozvoji infekce. Tato strategie je dobrou alternativou klasické antibiotické léčbě, protože je cílena na konkrétní patogen a neovlivňuje běžnou bakteriální mikroflóru. Byla provedena izolace a následně afinitní purifikace specifických protilátek produkovaných po imunizaci pokusné slepice lektinem bakterie Burkholderia cenocepacia (BC2L-A). Při porovnání obsahu specifických protilátek rozpoznávajících lektin s původní frakcí vzorek byl přibližně 9x zakoncentrován a získané množství afinitně purifikovaných imunoglobulinů odpovídá cca 0,2 % z celkového množství protilátek. Následně byla zkoumána reaktivita imunoglobulinů vůči rekombinantnímu lektinu a...
|
|
|
Studium adherence bakterií na plicní epitel nemocných Cystickou fibrosou
Vašková, Lucie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní onemocnění, které patří k nejčastějším dědičným poruchám. Tato nemoc je způsobena mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál, čímž dochází k poruše transportu iontů a výraznému zvýšení viskozity hlenů. Nejvíce postižen je respirační systém. Zvýšení obsahu solí a přítomnost hustého hlenu v plicích potlačují antibakteriální účinky imunitního systému. Bakteriální infekce jsou nejčastější příčinou smrti pacientů s CF, zejména infekce Pseudomonas aeruginosa. Nejčastěji je pro terapii infekce tímto patogenem používána léčba antibiotiky, která je komplikována častým vznikem rezistencí. Jsou proto hledány nové možnosti terapie. Nadějnou by mohla být pasivní imunizace pacientů pomocí žloutkových protilátek IgY. Pro sledování vlivu těchto protilátek in vivo byl zvolen modelový systém buněk plicního epitelu zdravého pacienta (NuLi-1), pacienta trpícího CF (CuFi-1) a 3 kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa. Byly porovnávány protilátky proti lektinu Pseudomonas aeruginosa PA-IIL, který je významnou adhezivní strukturou této bakterie, pocházející od 2 různých imunizovaných zvířat. K vizualizaci a vyhodnocení adheze bakterií na plicní buňky v přítomnosti protilátek bylo používáno barvení fluorescenčními sloučeninami PKH a následné spektrofluorimetrické vyhodnocení....
|
host ::
RSS.